Co byste chtěli vědět o bobulích

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

také máte nutkání ochutnávat na mezích bobule z keřů? Ujišťuji Vás, že je to báječný nápad, ale jako každá skvělá věc i tahle gurmánská záliba má svá úskalí.  Některé keře se oždibování lidmi brání, zatímco ptáci si na nich pochutnávají. Jiné plody potřebují svůj čas.

Planě rostoucí rostliny mají různé strategie k přežívání, inu stejně jako všechny další elementy živé přírody. Ty rostliny, které mají šťavnaté plody, počítají s tím, že tyto plody někdo zkonzumuje, čímž se semínka dostanou do světa, kde budou moci spokojeně vyrašit. Všichni živočichové, lidi nevyjímajíc, mají rádi sladké chutě. Sladká je signálem, že tělo dostane energii. Proto jsou (nejen) bobule sladké.

Někdy je ale v plodech přimícháno ještě něco, co lidem nedělá dobře. Výčet těchto látek vynecháme. Stačí vědět, že po nich lidé zvrací nebo je jim jinak špatně. Někdy mi připadá, že to příroda nastavila tak, aby lidé všechno nesnědli a něco zbylo na ptáky. Těm žádné bobule neuškodí; tedy pokud se nejedná o nějaké zavlečené okrasné stromy. Ptáci se jim ale moudře vyhýbají.

Takže jak bobule jíst?

Některé bobule jsou na keřích opravdu jedovaté, ale po převaření se z nich stane dobré ovoce. Ty jedovaté látky se v nich varem zničí. Některé “přejdou mrazem” a stane se s nimi v podstatě totéž.

Bezinky plody bez černého (Sambucus nigra) jsou velmi oblíbená surovina na výrobu podzimních sirupů. Můžete si je také natrhat „ do mrazáku“ a vyndat je, až budete potřebovat něco přibarvit – šeříkovou limonádu, marmeládu z bílých moruší.

Dřišťálky plody dřišťálu obecného (Berberis vulgaris) se dají jíst rovnou z keřů. Vápnomilná rostlina je běžná, jen si ho nepleťte s okrasným dřišťálem Thunbergovým (Berberis thunbergii), který za moc nestojí.

Příbuzná mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) to nemá jednoduché. Provází ji mýtus, že bobule jsou  jedovaté. Jasně, že si musíte počkat, až bude zralá. Pak bude sladká a lahodná. Literatura žádnou zvláštní chuť neudává. Tak z vlastní zkušenosti můžu říct, že dobře zralé „mahonulky?“ se podobají nesířeným rozinkám s peckou.

Dřínky rostou na dřínu obecném (Cornus mas). Oválné peckovice jakoby samy lákaly k ochutnání. Jsou dost kyselé, zato zdravé.  V kuchyni se z nich dělá spousta dobrých věcí

Trnky rostou na trnce obecné (Prunus spinosa) obsahuje vysoký obsah tříslovin a proto strašně kroutí pusu. To ale zmizí, když plody přemrznou. Některé složité látky se v plodu rozpadnou na jednodušší cukry a modré kuličky rázem chutnají lépe.

Šípky rostou na růži šípkové (Rosa canina). O těch všechno víte. Nechala jsem si je jako to nejlepší na konec. Jít po mezi a vytlačovat si do pusy sladkou „přírodní marmeládu“ je skvělá věc.

Jaké bobule máte rádi? A co s nimi děláte? Nechte komentář pro ostatní.

Mohlo by se Vám hodit

Stačí kliknout sem, pokud byste chtěli zprávy, do své vlastní emailové schránky jakmile vyjdou. Jen tak Vám neunikne nic ze světa jedlého kvítí a býlí.