O letním kvašení

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

jsem kvasička amatérka, ale přesto se s vámi chci podělit o své zkušenosti s kvašením na domácí kuchyňské lince. Moje pokusy jsou inspirovány leností potažmo škudlivostí. Jedna moje kamarádka je ohodnotila následovně: „Ty jsi absolut zero waste, jen o tom ještě nevíš.“ Mne osobně inspiroval luxusní malinový ocet z prodejny vybraných delikates. Stál skoro tolik co normální koňak.

Co všechno se dá zkvasit?

Když dělám v létě marmelády z ovoce, které obsahuje nějaké pecičky, tak toto ovoce občas pasíruju. Máme v rodině členy, které rybízové, jostové nebo malinové pecičky upřímně nenávidí. Pasíruju rozvařené ovoce přes měkký cedník a jde to docela dobře. Dřeň svařím na marmeládu, ale zbyde mi ta „matolina“. Tu pečlivě schraňuji do mističky. Podívám se na to a představím si všechnu tu práci, kterou jsem už do každého jednoho zrníčka rybízu investovala. Je to nejen to sezení pod keřem a trhání hrozníčku za obtěžování od komárů a much, ale i rozvážení kompostu, prořezávání, pletí pod keřem, boj s mšicemi… A tak jsem se v minulosti snažila vymyslet, jak to ještě využít.

Jak připravit materiál?

Když jsou marmelády dovařeny, tak do kastrolu se zbytky (fakt jich moc nenechávám) ponořím cedník i všechno nářadí – vařečky, lžičky, naběračky – a jdu spát, protože zpravidla je pozdě večer. Vypadá to, jako když „muž meje nádobí“, protože to se přeci musí napřed odmočit. Nechám to takhle líně klidně do dalšího večera, protože přes den chci být venku.

Když mi vznikne čas, tak čistou vymyji do kastrolu z jeho stěn všechny zbytky marmelády, které obsahují cukr. Pak v té vodě omyji náčiní a cedník.  Mám takovou sladkokyselou vodu se zbytky ovoce. Do toho přidám „matolinu“ z mističky a všechno to hezky rozkvedlám.  Přihodím trochu cukru, aby měly kvasinky co jíst.

Sleduji kvašení se zájmem malého děcka

To, co jsem si připravila, naliji do lahví se širším hrdlem – takové ty moderní od mléka s patentním závěrem např. – a zavážu plátýnkem, aby mi tam nelezly octomilky. Pozor, pokud to budete chtít také zkusit, tak neplňte láhve moc. Kvasinky vytvářejí bublavou pěnu – nadnášejí obsah prostřednictvím plynů, které produkují. První pokusy mi vybublaly na kuchyňskou linku.

Pak už se jen ráda dívám, jak to tam kvasí, jak unikají bublinky k povrchu. A jestli jste dočetli až sem, prozradím fintu, kterou jsem se dozvěděla dost pozdě. Čas od času je třeba obsah promíchat, aby probíhalo správné octové kvašení. Sundám plátýnko, nasadím víčko, protřepu, nasadím plátýnko, postavím zpátky na linku.

Dělám, že o dalších způsobech kvašení a přísných technologických postupech raději nic nevím. Je jich tolik, že je na to na vysoké škole chemické celý inženýrský obor. Od jedné takové inženýrky jsem se dozvěděla, že vzduchem létají ve větších „hejnech“ právě ty kvasinky, které se hodí k právě zrajícímu ovoci. Na podzim můžete pokusničit s jablky. Budou létat „kvasinky na jabka“.

Co s tím?

Tak jestli se vám to napoprvé nepovedlo, tak příště to bude lepší a pak už jenom vynikající. Není to moc práce navíc. Ta matolina by nejspíš skončila na kompostu. Výsledný ocet má jemnou chuť, protože má nízkou koncentraci kyseliny octové. Používám ho do salátů, na podlévání masa a někdy z něj dělám přírodní medovou limonádu.

Jste náruživí kvasiči? Podělte se  v komentářích o své oblíbené zkvašeniny a inspirujte ostatní.

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce.

Co se hodí do likérů?