Listy hořknou a žloutnou. Pročpak?

Položili jste si někdy otázku, proč na podzim listy masivně žloutnou? Už nám to brzo začne, tak tady je vysvětlení.

Proces kožnatění a žloutnutí listů má svůj jednoduchý fyziologický a fyzikálně chemický základ. Velmi prostý, když víte, o co jde. V pozdním létě pracují dvouletky a víceletky na tom, aby uložily do kořenů, oddenků nebo hlíz nějaké zásobní látky, z nichž by mohly na začátku další sezony stavět listy. Letničky často věnují energii raději na stavbu semen. Byliny ale také průběžně ukládají do listů látky, jejichž chuť je hořká a má odradit predátory, aby dospělé rostlině ublížili. Je škoda, aby někdo snědl rostlinu, která věnovala tolik energie do svého růstu a zrání. V tuto roční dobu bývá také nejméně srážek a šťávy v rostlinách se zahušťují, takže listy jsou ještě hořčejší a kožovitější. Srpnová louka se prostě jíst nedá.

Čtete také

Zpravodaj

Něco zajímavého o jablkách (Zpravodaj 65)

2 listopadu, 20222 min. čtení

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí, listopad má ve svém erbu dýně, ale jablka jsou taky fajn. Jablka jsou nejlepší ovoce mírného pásma, protože jsou trvanlivá, krásná, vyšlechtěná do mnoha odrůd a v kuchyni použitelná celou zimu skoro do každého jídla.…

Čti více

Žloutnutí listů nastává ve chvíli, kdy se zastavuje fotosyntéza, protože je málo slunce, tedy buď málo světla nebo málo tepla. Tkání listů začnou prosvítat především žlutá barviva, která tam jsou celou dobu, ale teprve když začne odumírat zelený chlorofyl, jsou lépe vidět. Je to neodvratný osud rostlin, jejichž pravlastí je mírné pásmo.

Tajemství mrazu

Některé rostliny, které sem přišly z jiných kontinentů a z teplejších stanovišť, obvykle s prvním mrazem umírají. Co se děje v těchto rostlinách? Jednoletky nejsou na mráz připraveny, neshromažďují zásoby na zimu, nezahušťují svoje šťávy, kvetou a rostou, jako by zima nikdy neměla přijít. Pak ale noční teploty klesnou pod nulu a rostliny umírají. Z hodiny fyziky na základní škole je známo, že „led je větší než voda“. Objem ledu je větší než objem vody, buňky popraskají a rostliny bez milosti umírají. Funguje to, jako když zůstane v mrazáku zapomenutá láhev s pivem. Podobné procesy by čekaly třeba jiřiny nebo mečíky, jejichž hlízy vydrží i pár stupňů pod nulou, nikoli však naši zimu.