Kompost je bohatství zahrady

Milí přátelé jedlého býlí a kvítí,

určitě také vytváříte kompost, že ano? Při péči o zahradu, ať už plejeme, stříháme nebo uklízíme listí, vzniká množství zeleného odpadu a pro mnohé vyvstává otázka, kam s ním, Totéž se týká rostlinných zbytků z kuchyně. To vše často končí v kontejneru, nebo je spáleno. Přitom tak ale vyhazujeme doslova zlato – vše se dá při vhodně zvoleném postupu během několika měsíců proměnit v kvalitní hnojivo.

Do kompostéru patří jednak většina zahradního odpadu – tráva, listí, seno, plevel, piliny, dřevní štěpka, zemina, vychladlý popel a uhlí ze dřeva (vyhněme se raději listí z ořešáku a větvičkám z tújí). Dále potom kuchyňský odpad, a to kávová sedlina, čajové sáčky, skořápky z vajec, slupky ze zeleniny a ovoce, a to i z citrusových plodů, pokud jsou v biokvalitě. Kompost zvládne i papírové kapesníky a podrcené ořechové skořápky, vyvarujte se ale zbytků vařeného jídla, mléčných výrobků i masa – do kompostéru by se vám brzy nastěhovala škodná.

Abychom se dočkali kompostu co nejdříve, držme se následujících rad a postupů:

Důležitá je co nejjemnější struktura materiálu. Velmi pomůže sekačka se sběrným košem, která dokáže rozdrobit i spadané listí, a také zahradní štěpkovač na odřezané větve ze stromů a keřů.
V hobby marketu lze sehnat urychlovač kompostu, směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu.
Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím. Pokud je naopak kompost přemokřený, pomůže přidání suchého materiálu.
Kompostování je aerobní proces, to znamená, že potřebuje kyslík. Kompostér má sice větrací otvory, ale to bohužel nestačí. Kompost je potřeba pravidelně přehazovat, ideálně dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Vyplatí se mít dva menší kompostéry – v jednom postupně ukládáme čerstvý materiál, ve druhém bude současně dozrávat starší, přeházený kompost.
Co se týče skladby kompostovaných materiálů, dusíkaté (zelené) materiály musíme směšovat s uhlíkatými (hnědé) ve správném poměru, (uvádí se C : N, cca 15–30 : 1) a také je mísit se zeminou.

A kam umístit kompostér?

Neměl by být vystaven celodennímu přímému slunci, lepší je polostín někde pod stromem nebo úplný stín. Pro zlepšení přístupu mikroorganismů a půdních organismů je třeba zajistit přímý kontakt se zemí. Kolem kompostéru je dobré nechat dostatečný prostor na možnost manipulace s nářadím a následné vybírání kompostu. A důležitá podmínka, na kterou se často zapomíná: kompostér by neměl být v blízkosti zdroje pitné vody ani v záplavovém území.

Správně založený kompost nezapáchá. Vyzrálý kompost má hnědou až tmavohnědou barvu, drobno-hrudkovitou strukturu, a voní jako lesní půda.

Jak děláte kompost? Máte dřevěný nebo plastový?

Chcete svůj vlastní Zpravodaj i Poradnu, do své vlastní emailové schránky, vždy s jekotem sirén na začátku každého měsíce.