Pelyněk – šedá eminence svatojánské noci

Na svatého Víta nastává svatojánský čas – kytice, věnečky, kouzla. Šedou eminencí tohoto období je pelyněk. Umí toho mnoho.

Botanický rod pelyněk (Artemisia) má několik druhů, které se vyskytují v nejrůznějších prostředích. Podle toho jsou přírodou vybaveny na přežití a podle toho také různě chutnají. Jsou všechny druhy hořké? Na co se v kuchyni používají?

„Nejznámější je u nás pelyněk černobýl, který roste podél cest. Je tak běžný, že ho často přehlížíme, a tak si neuvědomujeme, jak mocná je to bylina.“ říká Jana Vlková, propagátorka planých jedlých bylin, a dodává. „Překvapivé je jeho využití v kuchyni. Jako koření ho využívali pravděpodobně již Keltové. V sousedním Bavorsku se dosud prodává v samoobsluhách. Je to koření nezbytné pro svatomartinskou pečínku, ale sbírat se musí v létě.“

Některé druhy pelyňků obsahují látky, které napomáhají emulgaci tuků a usnadňují látkovou výměnu. Toho se využívá buď při vaření jídla, nebo při přípravě léčivých nápojů. Pelyňkové víno na snadnější trávení se vyrábělo již ve středověku.

Jak blahodárný účinek popisuje Petr Ondřej Mathioli, ve svém Herbáři, připomíná s úsměvem Jana Vlková, autorka kuchařek o jedlých rostlinách. „Toto víno (pelyňkové) jest užitečné proti mnohým nedostatkům, zvláště dobře činí žaludku, což dobře znají bratří z mokré čtvrti, neboť tito, když se v noci zpili, tu hned ráno berou útočiště k vínu pelyňkovému, aby potlačili včerejší přeplnění a opilství a opět napravili žaludek.“

S pelyňkem se setkáme v celé lidské historii, napříč kontinenty i kulturami, v pověstech i v praktickém životě.

Ve svatojánském věnci nebo kytici symbolizuje pelyňková snítka nezničitelnost, respektive odolnost.
Protože roste u cest, je považován za bylinu ochraňující pocestné. Bylinný čaj ulevuje od kinetóz, nemocí „z pohybu“.
Hořká chuť pelyňku se využívala při výrobě piva dříve, než se jej vytlačil chmel.
V lidovém léčitelství se používal při nepravidelné menstruaci i na utišení epilepsie neboli tance svatého Víta.
V pleistocénu byly pelyňkem pokryty stepi jižní Evropy i okolí. První pralidé se před milionem rodili do vůně pelyňku.
Zatímco v severní Americe se pelyňky využívaly na vykuřovánípotních chýší, v Evropě po něm dostala jméno bohyně lovu Artemis.

Nejrozšířenější druhy pelyňku jsou

Pelyněk černobýl (Artemsia vulgaris) roste podél cest a na rumištích. Může dorůstat výšky až 2 metry. Sbírají se právě nakvetlá květenství. Použití do zažívacího vína, na pečení. Respektované vykuřovadlo.

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) vyhledává vysýchavá stanoviště. Hlavní přísada nápoje absintu – zelené víly. Ve vyšších dávkách je toxický.

Pelyněk pontický (Artemisia pontica) se pěstuje hlavně jako dekorativní trvalka. Kulinární použití je širokou veřejností nedoceněno. Je součástí absintové receptury.

Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) zvaný dřevec je polokeř dorůstající výšky až 80 cm. Jeho obliba poslední dobou vzrůstá, i když jen pod marketingově chytlavým označením – cocacola.

Pelyněk kozalec (Artemisia dracunculus) zvaný estragon. Trvalka vyskytující ve dvou poddruzích: francouzský – aromatický, rozmnožující se jen vegetativně, ruský – nevonný rozmnožující se semeny.

Fotografie ve vyšším rozlišení ráda zašlu.

Kontakt:

Jana Vlková

www.facebook.com/kytkykjidlu

www.kytkykjidlu.cz

insta: @kytkykjidlu

tel.: +420 777 655 910

email: kytkykjidlu@gmail.com